NĚCO O HISTORII KNIHOVNY

Nejstarší zprávu o veřejné knihovně v Rajhradě zaznamenal nadučitel František Truhlář v roce 1898 ve školní kronice. Z tohoto záznamu vyplývá, že knihovna, kterou nazval "knižnice pro lid", je ve velmi špatném stavu. Pisatel této zprávy přenesl svazky "knižnice" do školy, obalil je, očísloval a znovu je připravil pro veřejnost. Následující léta, zvláště pak první světová válka, tento slibný rozvoj knihovny zastavila. Knihy dosloužily. Plně se uplatnilo ono známé "když řinčí zbraně, múzy mlčí". Zásluhou obětavého vlastivědného pracovníka, vynikajícího historiografa Rajhradu Dr. Karla Uhla byla dne 13. ledna 1922 ustavena knihovní rada "Osvětové obecní knihovny v Rajhradě".

Prvním knihovníkem této knihovny se stal Dr. Karel Uhl. S učitelem Janem Peškařem začal Karel Uhl obstarávat do knihovny nové knihy. Formy byly různé. Často oba putovali Rajhradem a do prádlového koše sbírali knižní dary od občanů. Pořádali různé přednáškové akce a z výtěžků těchto akcí byly kupovány knihy do knihovny. Výsledky této činnosti byly obdivuhodné. Když se 15. června téhož roku otevírala knihovna, mohla čtenářům nabídnout 264 knih. Knihovna se nacházela v I. poschodí budovy dnešního městského úřadu ( skříň s knihami se nacházela v dnešní obřadní síni). V roce 1924 se Dr. Karel Uhl knihovnictví vzdal. Jako dlouholetý člen knihovní rady a později i jako její čtenář se do knihovny rád vracel. Zemřel v roce 1960 26. srpna. Jeho nástupcem se stal student Jan Krejčí, který spolu s pokrokovými rajhradskými studenty dbal na to, aby se do rajhradské knihovny dostávaly hodnotné svazky české soudobé i klasické literatury. Jejich péčí nechyběly v knihovně autoři jako Vančura, Čapek- Chod, bratři Čapkové, Olbracht a jiní. Studenti nezapomínali ani na světovou klasickou i současnou literaturu. Knihy do knihovny byly kupovány z výtěžků divadelních představení studentského spolku "Klicpera", jehož vůdčí duší byl právě Jan Krejčí. Úzce se spolkem spolupracoval i učitel Jan Peškař. Při odchodu Jana Krejčího měla knihovna v březnu 1930 již 871 knih. Jan Krejčí se v této době začal plně věnovat novinářské činnosti v redakci Rovnosti a Rudého práva.

Po Janu Krejčím nastupuje do knihovny rovněž student Karel Horálek (pozdější profesor slavistiky na Karlově univerzitě v Praze). Knihovnou byl student Horálek (již tehdy dobrý znalec literární tvorby české i světové) plně zaujatý. Knihy nakupoval v brněnských antikvariátech, většinou brožované, které sám vázal. Karlu Horálkovi se podařilo získat část čtenářů, kteří finančně přispívali na nákup časopisů. Fond knihovny se rozšiřoval. Péčí knihovníka Horálka se rajhradská knihovna začala měnit v knihovnu moderní s kvalitním knihovním fondem. Knihovna získala samostatnou místnost v prvém patře rajhradské radnice. V roce 1937 měla již 2.683 svazků a 156 čtenářů. Mnohým občanům však kvalitní výběr knih nebyl po chuti, a tak dávali přednost spolkovým knihovnám s tehdy s tzv. lidovou četbou. Když nastala doba okupace, byl v listopadu 1939 Karel Horálek zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen- Oranienburg. V té době vstoupila do knihovny další zajímavá osobnost. Byl to jeho spolupracovník Antonín Kučera, pozdější knihovník lékařské fakulty MU v Brně. Před Antonínem Kučerou a od roku 1943 Karlem Krejčím stál obtížný úkol. Oba museli převést knihovnu přes období nacistické okupace. Přes veškerou snahu knihovníků (řadu knih se jim podařilo zachránit) zásluhou nejrůznějších revizí a vyřazování knih autorů " říši nepřátelských", klesl počet svazků na 2.100. Ve prospěch násilím "zeštíhlené" knihovny se konala v roce 1940 sbírka mezi občany, která vynesla 2.583 koruny na nákup nových knih.

V období okupace se knihovníci zaměřovali, pokud to šlo, hlavně na nákup české klasické literatury. V této době byla knihovna velmi podporována svými čtenáři a vedením obce. Po přestavbě radnice získal knihovník Kučera pro knihovnu dvě místnosti, které byly vybaveny knihovními regály a dalším potřebným knihovnickým nábytkem. Knihovna se tak stala v době okupace střediskem kulturně osvětového života celé obce. Počet čtenářů ( zvláště školní mládeže) se velmi zvětšil. Pro dětské čtenáře byla vymezena zvláštní půjčovní doba v neděli dopoledne. Po osvobození v roce 1945 nastal velký rozvoj knihovny, která nesla nový název Místní lidová knihovna. Do knihovny se vrátily knihy schované před okupanty a nalezené knihy, které byly zásluhou nejrůznějších válečných revizí vyřazeny. Knihovník Karel Krejčí dokončil se svými spolupracovníky nové katalogy, evidenční a výpůjční systém. Knihovna, která čítala 3.747 svazků, byla v roce 1946 jmenována na krajské konferenci mezi vzornými knihovnami.

Když Karel Krejčí odešel na počátku roku 1947 do pohraničí, stal se knihovníkem Zbislav Vála a jeho p omocníkem Alois Nechvátal, který později, v roce 1950, nastoupil v řadě dalších rajhradských knihovníků. O knihovnu pečoval do roku 1956. Tradice dobré knihovnické práce pokračovala dál i když ve velmi nevyhovujících podmínkách. V roce 1950 byla knihovna přemístěna do nevyhovujících místností ve dvoře tehdejšího MNV a asi po dvou letech do velmi nepříjemných místností bývalého poštovního úřadu na dnešní Masarykově ulici č. 124. Přes všechny potíže vlivem nevyhovujícího prostředí se knihovna úspěšně probíjela v tehdejší knihovnické soutěži "Budujeme vzornou lidovou knihovnu", ve které dosáhla v roce 1967 nejvyšší celostátní mety. Přes nepřízeň prostředí začal v letech 1956 - 1959 Nechvátalův nástupce Josef Papež uplatňovat moderní formy knihovnické práce. Zavedl sáčkový výpůjční systém, knihy začal balit do průhledného igelitu. V knihovně i ve velmi nepříznivém interiéru zavedl samostatné dětské oddělení. Začal čtenáře upozorňovat na různá kulturní výročí, propagoval knihovnu relacemi v místním rozhlase a v knihovně zavedl čtenářské besedy. Pečlivě se připravoval na přestěhování knihovny do nových, na tehdejší dobu, plně vyhovujících místností. Žel, tuto práci již nemohl dokončit. V roce 1959 musel knihovnu pro své náboženské přesvědčení proti své vůli opustit. Za jeho působení dosáhla knihovna počtu 4.311 knih a 407 spokojených čtenářů.

Podle přípravy knihovníka Papeže byla v letních prázdninových měsících knihovna přestěhována do nového prostředí - do budovy bývalé Orlovny, ve které se také nacházelo kino. Dnes je to budova restaurace "Na kině" na Masarykově ulici č. 459. Novým knihovníkům Mileně a Petru Žižkovým pomáhali žáci tehdejší Základní devítileté školy, kteří se po několik roků stali nepostradatelnými spolupracovníky při veškeré knihovnické práci. Knihovna měla kromě oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení pro děti samostatnou čítárnu. Počet svazků a čtenářů se stále rozrůstal. Knihovna byla umístěna v předním traktu budovy v prostorách bývalé spořitelny. V předsálí kina udržovala stálou výstavku knih. K filmům, které vznikly podle literární předlohy, připravoval knihovník úvodní relace. Knihovna pokračovala v soutěžích a besedách, které byly zavedeny již knihovníkem Papežem. V roce 1987 se knihovna přestěhovala do nově vybudovaných prostor rovněž v budově č. 459 na Masarykově ulici. Knihovna je umístěna ve vyhovujícím prostředí a má všechny předpoklady pro uplatňování moderních knihovnických forem. Knihovníci Milena a Petr Žižkovi vedli knihovnu od roku 1988 profesionálně. Po roce 1989 se pracovníci knihovny významně podíleli na tvorbě videokazety Rajhrad, jeho minulost a současnost a na propagačních materiálech o Rajhradě.

Rokem 2009 ukončili Milena a Petr Žižkovi padesátiletou knihovnickou práci. Od 4. ledna 2010 nastoupila jako knihovnice paní Lada Hamerníková.

Zajímavé osobnosti, které navštívily Městskou knihovnu

• Spisovatel Zdeněk Pluhař - 24. května 1961

• Herci Mahenovy činohry v Brně Rudolf Chromek, František Vicena, Zdeněk Kampf, Boleslav Roček, Mirka Jandeková - 5. června 1961

• Při příležitosti 40. výročí založení veřejné knihovny v Rajhradě navštívili dne 15. června 1962 rajhradskou knihovnu bývalí knihovníci Antonín Kučera, Alois Nechvátal, Josef Papež a manželka zakladatele knihovny Kateřina Uhlová

• II. návštěva spisovatele Zdeňka Pluhaře - 19. března 1964

• Akademická malířka a spisovatelka Helena Bochořáková - Dittrichová, březen 1965

• Miroslav Horníček - 23. listopadu 1972

• Spisovatel Jaromír Tomeček - 10. června 1974

• Spisovatelé Vladimír Pazourek a Ludvík Štěpán, herec Jiří Papež navštívili knihovnu dne 19. prosince 1978 při příležitosti zahájení výstavy obrazů a plastik malíře Borka Bayera. Hráli členové BROLNU s primášem Radkem Zapletalem a zpěvákem Lubošem Holým

• Jaromír Talíř, ministr kultury ČR - 17. října 1996

• Spisovatelka Věra Řeháčková - besedovala s mladými čtenáři v roce 1997

• Spisovatelka Táňa Kubátová - besedovala se čtenáři 22.října 2010

  PŮJČOVNÍ DOBA: